Rozhovor s Vítkem aneb vážně i trochu nevážně nejen o víně z vinařství Aurora

“Aurora.”

“Když jsem o nich četla poprvé, do očí mě trknul především Beziňon. Ten jsem dosud neochutnala, ale velkou část produkce ano. Aurora pro mě nepředstavuje jen vinařství. Jde o spojení srdcí dvou bratrů, podpořené nadšením tvořit nové, s vlastním rukopisem. Jsem moc ráda, že jejich vína mohu představovat lidem na soukromých degustacích. Jste milovníkem vín? Doporučuji ochutnat!

Jak hluboké jsou kořeny Vašeho vinařství? Bylo možné navázat na tradici rodiny? Vím, že jsi na degustaci zmiňoval, že jste taťku „přeskočili“ a pokračujete ve výrobě vín s bratrem.

Víno u nás mělo místo vždycky. Ve sklepě, kde nyní naše vína tvoříme, dříve vinařil děda. Ten má sice dva syny, ale ani jednoho k tomu pořádně nepustil. Řada tak přišla až na mě, když po jednom vinobraní měl děda infarkt a bylo potřeba vína stočit a dosířit. Potom jsem se ze sklepa už nenechal vyhnat a další rok si zkusil udělat své první víno ve 20 litrovém demižón.

Vinařil dokonce i druhý děda – od obou máme dokonce schovaných několik diplomů z místních výstav vín. Před nimi vinařili i jejich předci, takže vinaření máme určitě v genech.

Oficiálně, ve větší míře, s etiketou a všemi náležitostmi jsme začali až v roce 2013.

Máte svůj sklípek v Šakvicích, a zároveň provozujete sklep Aurora v Hustopečích, kde jsem byla na řízené degustaci. Jaký je za vším příběh, povídej.

Sklep v Šakvicích si postavil děda, aby měl na své vinaření stabilní teplotu celý rok. Jedná se o poměrně malý sklípek, který má ovšem zvláštní kvelb a nyní je nám v něm už dost těsno. Degustace zde mají opravdu kouzlo, protože s hosty projdeme vždy klasický sklep. Následně pokračujeme do naší sudovny, kde vyrábíme červená vína. K vidění jsou také kvevri zakopané u babičky v zahrádce. Celou prohlídku končíme na terase s krásným výhledem na Pálavu.

Sklep Aurora má zase trošičku jiné kouzlo a vejde se tam mnohem víc lidí (až 50). Aurora má průčelí, které bylo typické pro městské sklepy v Hustopečích. Nyní je opravdu unikátní, protože už ho nikde jinde na Moravě nenajdete. Samotný sklep patří k jedněm z nejstarších a nejdelších v Hustopečích. Bývalo zde 1. České vinařství – Hustopeče patří totiž historicky do Sudet. Většina místních sklepů a vinařství patřila německy mluvicímu obyvatelstvu. To souvisí i s názvem našeho sklepa. Aurora představuje polární záři nebo úsvit – to bylo spojeno s myšlenkou lepších zítřků Čechů a vína v Hustopečích. Tento název nese sklep Aurora už téměř sto let a vymyslel ho první český starosta v Hustopečích pan František Hošek. My se nyní snažíme na tuto nadčasovou myšlenku navázat a probudit Auroru k lepším zítřkům 🙂

Byla práce s vínem vždy ta TOP a o jiné jsi nepřemýšlel?

To víš, že nebyla (smích). Maturoval jsem mimo jiné z deskriptivní geometrie a fyziky. Tenkrát jsem měl podané přihlášky asi na 5 vysokých škol, na úplně odlišné obory. Dostal jsem se na všechny, což mi ve výběru také moc nepomohlo. Nakonec jsem to protřídil a zbyla stavárna a vinařka. Doma mi říkali: „Běž na stavárnu. Stavaři se mají dobře, mají hodně peněz. Víno bude jenom tvůj koníček.“ Dávalo mi to smysl, tak jsem skončil na stavárně. Po dokončení všech zkoušek v prvním semestru jsem věděl, že toto nebude ono. Nakonec jsem odletěl v únoru na 4 měsíce na Nový Zéland na zkušenou. Vrátil jsem se tři dny před imatrikulací na vinařce :D.

Máte svoje vinice nebo hrozny nakupujete?

Máme jen velmi malý vinohrad, takže většinu hroznů nakupujeme. Máme dnes 4 vinařské rodiny, od kterých bereme už více než 7 let hrozny. Díky tomu se můžeme dostat na viniční tratě, o kterých se nám do té doby ani nesnilo.

Jaká je vlajková loď vinařství?

Pro každého to bude něco jiného 🙂

Pro nás jsou to Vlašáky z různých tratí. Z bílých bych určitě zmínil také Veltlín, Sauvignon a Sylván. S bráchou máme rádi červená vína, které necháváme ležet téměř rok v dubových sudech – nefiltrujeme je, ani nesíříme. Jsou tedy jiná než běžná moravská červená. A zamilovali jsme si oranžová vína, která vyrábíme v kameninových nádobách a amforách z Gruzie – kvevri. Dost lidí nás má spojeno také s Beziňonem, který dokresluje naše moto – že se víno nemá brát až moc vážně. Myslíme si, že má být dobrým společníkem a každá příležitost si žádá jiný typ vína.

„Jsme mladí, hraví a žít s vínem nás baví“.

Preferuješ sám konkrétní odrůdy?

Rád zkouším různé odrůdy, odlišné styly výroby, lokality atd. Záleží na ročním období, náladě, situaci. Samozřejmě jsou odrůdy, po kterých sáhnu častěji. Jsou to třeba zmiňované Vlašáky, celkově suchá bílá vína, která ležela delší dobu na jemných kvasničných kalech. Neodmítnu nikdy dobré červené nebo oranžové…

Všechna červená a velkou část bílých vín zpracováváte šetrně, s minimálním zásahem chemie. Část Vaší produkce tvoří oranžová vína. Kde se vzala myšlenka pořídit kvevri, kameninové nádoby a směřovat k prastarým způsobům výroby vína?

Jak jsem říkal v předchozí otázce. Rád zkouším nové věci a před deseti lety pro mě bylo oranžové víno něco úplně nového. Trvalo však poměrně dlouhou dobu, než mi zachutnalo. Stalo se tak až po návštěvě Vídně a Orange wine festivalu, kde jsme okoštovali spoustu oranžových vín. Některá byla vynikající, jiná naopak strašná. Zaujalo nás nadšení naturálních vinařů, kteří tomu podřizují většinou celý svůj život. Že se dá udělat víno jen s minimálními zásahy, bez chemie, síry, filtrace – to pro nás bylo úplně nepředstavitelné. Oranžová vína dodají každému, kdo je ochutná, nový rozměr.

Můžu sama potvrdit. Oranžová vína z Aurory jsou mi sympatická a ráda v nich hledám nové chutě a učím se s nimi.

Etiketa. Navrhli jste si ji sami?

Chtěli jsme tam naši Pálavu. K té naší malé hoře vzhlížíme od malička a je to naše srdcovka. Původní etiketa vznikla z velkého obrazu – olejomalby, kterou vytvořila jedna naše dobrá kamarádka. Následně nám etiketu a logo tvořil místní grafik Lukáš Průdek, který je velmi šikovný a s jeho prací jsme spokojení. Do budoucna chceme udělat menší změny a zařadit jednotlivé řady vín – aby se v tom všichni dobře orientovali.

Jak prožívá „reformu“ u Vás ve sklepě děda? Jeho a Vaše představy se od začátku shodovaly nebo byla fáze „na nože“?

Chvilku byla i doba, že jsme s dědou měli každý půlku sklepa. To bylo občas komplikované, protože se naše názory tenkrát moc nepotkávaly. Děda se ovšem další rok odstěhoval do druhého sklepa, který byl původně na řepu. Teď už se o výrobě vína vůbec nedohadujeme. Každý rok s bratrem dědovi vyrobíme pár litrů vína, aby měl co zavdat kamarádům nebo návštěvám. Děda má vždycky velkou radost, když k nám přijdou hosti a může jim povykládat nějaký vtip. Když jsme slavili jeho osmdesátiny, tak přišlo i na slzy a přiznal, že je šťastný, jak nás vinaření chytlo a co pro nás víno znamená.

Na jaké další vinařské lahůdky se můžeme těšit? Odkryjete plány do budoucna?

Momentálně dokončujeme rekonstrukci na našem Penzionu, jaký svět neviděl. K dispozici bude 6 pokojů se třemi koupelnami. Ve dvoře jsme opravili lisovnu a také sklep, kde bude posezení. Takže až za námi přijedete, máte se opravdu na co těšit!

Sklep po dědovi je nám už několik let malý, a proto se chystáme postavit výrobní halu. Ta by měla stát ještě letos, ale uvidíme – zatím se ještě vůbec nekoplo do země .

Ve sklepě nám mezitím zraje ročník 2020. Bílá vína poputují v květnu do lahví a vypadají velmi slibně. Čekají nás stálice i nové tratě – třeba Vlašák z Goldhameru, dvě Pálavy a dva Sauvignony ze dvou viničních tratí…

Myslím, že nejlepší bude přijet a ochutnat to osobně, ne? 🙂

Vítku, moc děkuju za Tvůj čas a květnaté odpovědi do rozhovoru. Ať se Vám daří a Aurora ctí své jméno a poslání.